† 07. 09. 2010 | kód autora:
Gu4 Tohle bude znít morbidně.. ale... myslím, že.. to byl vlastně "hezký" pohřeb.. Bez zbytečných slov.. Jsem ráda, že jsem se rozloučila...
Události posledních dní mě donutily zameditovat nad tím, jaký může být život krátký a jak nesmírně plýtváme časem.. Málo sdílíme.. a málo si užíváme sami sebe. Jsme málo zdvořilí, málo se obdarováváme, málo říkáme "mám tě rád" a "jsem rád, že tě můžu znát" a zbytečně si ubližujeme.. Příliš rychle odsuzujeme, někdy i zrazujeme. Všichni se za něčím honíme a neustále něco musíme, pořád chceme víc a dál, aniž bychom stihli opravdu koukat kolem sebe a uvědomili si, které věci z té obrovské hromady jsou opravdu důležité....
† 07. 09. 2010 | kód autora:
Gu4
.. aneb když to tam není tak to tam není (a nebude)?
Hlavu si lámu. Jaká může být pravděpodobnost vzniku a následného trvání kvalitního partnerského vztahu, pakliže přes veškeré duševní porozumění a názorovou shodu chybí fyzická přitažlivost? Trpělivost přináší růže? Nebo ne? Povězteee..
† 07. 09. 2010 | kód autora:
Gu4 .. dnes melancholicky..
Neb si potřebuju utřídit myšlenky.. Jsem herečka. A jsem lepší herečka, než jsem si myslela.. Teda jak se to vezme. Ve chvíli, kdy si člověk to, jak moc a hlavně.. na koho hraje neuvědomuje je vlastně hercem špatným. A tak je všechno fajn.. easy... pohoda a legrace.. nic není dost vážné. Zranitelnost pro mě neexistuje, věci se mě nedotýkají. Alespoň tak to vidí moji milí, blízcí.. vlastně nejbližší blízcí.. A to mrzí. Chci, aby věděli, že některé věci beru sakra vážně, bytostně se mě dotýkají a zraňují. Přála bych si umět to vyjádřit, umět se odkopat a odhalit.. sdělovat věci nepříjmné není zase taková fuška jako sdělovat ty, které už jen tím, že o ně jen uvnitř sebe zavadíme myšlenkou způsobí pocit kovového vrtáku prodírajícím se vnitřnostmi.
Nechci být herečka, ale netuším jak na to...
† 07. 09. 2010 | kód autora:
Gu4Po nákupu bezového sirupu jupí od Kofoly jsem otočila flaštičku a tam na mě koukal namalovaný nahý klučina s afro účesem, zakrývající rukama tu věc která slouží k vylučování a rozmnožování s nápisem:
Jsem černý sladký a bez...
A teď nevím.. fakt je to vtipné?...
(Pardon za kvalitu obrazu, foťák prostě nevedu :-( )
† 07. 09. 2010 | kód autora:
Gu4Tak jsem se nechala inspirovat lvicí a navštívila s kamarádkou lekci zumby. Protože jsem tak trochu blond-rasistka, malinko mě děsila lektorka, která se na mě blonďatě culila ze stránek příslušného tanečního centra. Se svými obavami jsem se svěřila své kamarádce, která okamžitě zareagovala: Prase! (šovinistické).. Inu dobrá..
Zumba samotná byla prakticky přesně to, co jsem si představovala. Tj. nezařaditelné poskakování v rytmu hudby s orientálními či latinskoamerickými tanečními prvky. Jako dobrý... na vybití kalorií dobrý.. příjemný.. a docela zábavný.. Jen mi to na 150 ká na hodinu přišlo jako trošku drahá legrace.. vzhledem k tomu, ze pokud má člověk nějaké základy z výše zmíněných tanců, může si kalorie vesele pálit doma a zadarmiko.
Co ovšem člověk rozhodně nemá doma zadarmiko byl výkon slečny předcvičovatelky. Takřka po každé končící skladbě dětinsky hýkala uuuuuuuuuuuuuiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii! Zatleskááááááme siiiii! Během skladeb nás přesvědčovala, že "každá ženská musí umět třepat prsamáááááááá"... Čas od času přišla k některé z lopotících se dam (s kamarádkou jsme tam byly ve věku 25 let suvérénně nejmladší) a tónem jehož výška, barva ani síla nebyla z těch příjemných zahýkala: supeeeeeeeeeeeeeeer! tak, že příslušná dáma zaručeně "zmzla" a příštích několik minut se bála pohnout, aby k ní slečna cvičitelka znova nevyrazila s pochvalou... Ve chvíli, kdy si jedna z paní postěžovala na křeč v noze, bloncka svižně reagovala radou nad zlato: "ježišmarja.. tak lehnout a nehýbat se!" No.. a nakonec jsme relaxovaly, "duševně jsme se pochválily, že jsme spálily tolik kalorií" .. a odcupitaly domů...
Kvůli zumbě už nepůjdu.. ale kvůli bloncce klidně!.. Jsem totiž šovinistické prase :-)
† 07. 09. 2010 | kód autora:
Gu4
Tak i trojka Doby ledové má (světe div se) komediálně-romanticko-dobrodružnou zápletku, taky vládne mušketýrská myšlenka "jeden za všechny...", opět má své dojemné chvilky (i když tentokrát jaksi pomálu), avšak tentokrát se nás snaží vychovávat a to takřka křesťansky. A to nejen co do vštěpování rodinných hodnot, ale i do alegorického ztvárnění rčení: "ty po mně kamenem, já po tobě chlebem". Idylický příklad tradiční mamuto-rodiny v očekávání trošku narušuje tchořík (?) Sid, který pravděpodobně zažívá krizi své pohlavní identity, neboť se touží stát mámou... Nechybí samozřejmě veverčí sameček bojující o svůj žalud ( ) tentokrát se sličnou veverčí samičkou jejíž vychytralost a schopnosti očividně poukazují na vyšší vývojový stupeň...
Možná to z výše řečeného nebylo znát, ale mně se to fakt líbilo.. tak nějak standardně.. ale líbilo.. I když.. nutno říct, že jsem film zkoukla v 3D kvalitě v PalaceCinemas a nijak zvlášť mě to tedy nenadchlo. Co se 3D týče jsem byla doposud hýčkaná pouze kinem IMAX, které diváka naprosto pohltí a umožní mu poměrně silný zážitek v podobě skoro dokonalého splynutí s dějem. V klasickém 3D kině o nějakém vtáhnutí do děje však nemůže být řeč, a i tvůrci filmu mají co do 3D efektů až na pár světlých momentů sakra co dohánět.
† 07. 09. 2010 | kód autora:
Gu4
Tuto výstavu konzervovaných dvanácti lidských těl je možno po Praze zkouknout také v brněnském OC Olympia. Odhlédnu-li od etické problematiky této výstavy, která je považována za kontroverzní zejména díky pofiderním informacím týkajících se původu upravovaných lidských těl, coby zajímavost je možné ji laikovi jenom doporučit.
Osobně mě výstava sice nenadchla (leč Masařku jen tak něco nenadchne ;-) zejména protože mnoho podobného lze vidět např. v anatomických ústavech), rozhodně však neurazila a příjemně překvapila. I cena vstupenky v relaci od 250 do 300 Kč se zdá být poměrně optimální.
Návštěvník se zde může "pokochat" pohledem na lidské vnitřnosti různě odhalené po vrstvách obdobně jako na anatomických gumových modelech pro výuku biologie, podélnými řezy lidským tělem (podobně jako CT, jen ty řezy jsou prostě opravdové), lidskými embryi v různých vývojových stupních (nesmírně zajímavé!) i rozkouskovanými částmi jednotlivých orgánových soustav člěněných v rámci výstavy do jednotlivých oddílů. Pokud tedy patříte mezi biologické nadšence, tenhle "skalp" (a to doslova) by ve vaší zážitkové sbírce neměl chybět.. Slabší povahy nechť si však návštěvu výstavy preparovaných těl čínských občanů plánují spíše po obědě..
† 07. 09. 2010 | kód autora:
Gu4
Aneb.. hluboká testosteronová debilita..
Prakticky tímto stylem se mi v poslední době ozývají mí milí bývalí. Nezáleží na tom jak dlouhý čas jsme spolu strávili, kolik jsme z něho prohádali či se vzájemně protrápili a už vůbec ne to, jak hluboko jsme konverzačně či jinak došli. Není podstatné dokonce ani to, že v onu dobu našeho "partnerství" mě oni dotyční považovali za entitu duševně či dokonce duchovně spřízněnou (nebo to alespoň zarputile tvrdili) a sex dle nich v našem vztahu takřka nehrál roli a pokud ano, tak výrazně podřadnou. Trochu mě to sere. Vlastně dost. Zvlášť pokud ON začíná "namlouvací konverzaci" tímhle stylem: dlouho jsme se neviděli, napadlo mě, že jsme spolu neměli goodbye sex a tak mám vlastně pocit "rozdělané práce"..
Věřili byste TOMU?! Kurva snad když už mám chuť, tak projevím jakousi invenci nebo inteligenci nebo.. cokoliv!
K zblití.. k pláči.. k nasrání..
† 07. 09. 2010 | kód autora:
Gu4 .. nejsem tak úplně fanynkou sólově zpívajícího pana Korna, i když jeho 4-tet zbožňuju.. leč píšeň o tom kterak miluje své zlozvyky páč mu umožňujou nezabývat se jednou slečnou příliš dlouhý čas mě prostě pobavila..
Tak hezké jaro přeju..
† 07. 09. 2010 | kód autora:
Gu4 Tohle bude trochu slabší hlavně proto, že jde o záležitost často probíranou. Výsledky bývají různé. Tak safra jak to je?.. Existuje ryzí mezipohlavní přátelství (tedy nikoliv mezi jejich pohlavími, nýbrž.. ) mezi lidskými samci a samicemi?
Tedy... pokud pomineme homosexuální orientaci, čerstvé zamilován&iacu
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
