
Knížka o tom, co všechno chlapec potřebuje, aby vyrostl v muže..
Ze začátku popisuje sedm kroků k mužství:
1. Urovnejte svůj vztah s otcem (odpusťte mu, začněte si ho vážit)
2. Odhalte posvátnost sexuality (naučte se cítit nejen uspokojený ale i naplněný)
3. Přistupujte k partnerce jako k rovnocenné bytosti (sdělujte své pocity a načte se naslouchat pocitům partnerky)/ good idea! :-)
4. Aktivně pečujte o děti (nevychovávejte zpoza novin)
5. Navažte skutečná přátelství s muži ( podpoří vás a v případě podtřeby udělí ťafku vašemu egu)
6. Zvolte si práci, která vás bude těšit (vkládejte energii tam, kde máte taky srdce)
Pro zaujaté ukázka:
Aby chlapec vyrostl v muže, potřebuje pomoc mnoha mužů. Škola mu ji neposkytuje. Sledování televize taky ne. Ani matka, byť by se snažila sebevíc, ji sama poskytnout nemůže. Kluci potřebují kontakt s kvalitními muži a tato potřeba kontaktu přetrvává do dospělého života. Mladí muži potřebují starší muže a muži ve středním věku stále potřebují ještě starší muže. Pokud se tato jejich potřeba naplní, život se stává mnohem snesitelnějším, jistějším, zajímavějším a přátelštějším. Pocit osamělého boje a hrozícího selhání je tak nahrazen zážitkem, že život je cesta k mistrovství, na níž se vám dostává podpory.
Podívejte se teď na to z osobního hlediska. Pokud byste to, co potřebujete ke svému vývoji, nedostali v dětství ani v dospělosti, ani si to nutně nemusíte uvědomovat. Dokonce i děti vyrůstající v těch nejpodivnějších rodinách se domnívají, že jejich život je normální. Podezření, že něco není v pořádku, začnete mít, až když to s vaším životem jde z kopce. A právě to se dnes mužům stává. Zdravotní, manželské či rodičovské problémy, neschopnost navázat přátelství nebo neúspěch v zaměstnání jsou jen některé z příčin, kvůli nimž si začínají uvědomovat hluboké trhliny ve svém životě. V mládí jsme domýšliví a nadmíru optimističtí, ale pak nás život začne postupně svírat a pomalu vycházejí najevo naše nedostatky. Příznakem tohoto problému jsou skandální případy chování našich mužských vedoucích představitelů na všech společenských úrovních. Tomu muži, jenž vede ostatní, se musí dostat obzvláště kvalitní otcovské výchovy, neboť je "otcem" kolektivu, organizace, nebo dokonce země. (V tom tkví rozdíl mezi kupříkladu takovým Nelsonem Mandelou a Georgem Bushem.) Musí mít hluboce osvojené zkušenosti emoční inteligence a moudrosti, z nichž pak může čerpat v každé situaci, kterou život přináší.
V přírodě se veškerý vývoj řídí určitou posloupností. Ve vývoji muže se na posloupnost zapomnělo a celý proces byl do značné míry ponechán náhodě. Zkoumáme-li starší kultury, zjistíme, že výchově chlapců věnovaly nesmírné a soustředěné úsilí a používaly k tomu obřady, učení a procesy, pro něž v naší kultuře nacházíme jen chabou obdobu. Robert Bly a další členové Hnutí mužů specifi kovali řadu kroků, které dnes ve vývoji mužů chybějí a jimiž se posléze budeme zabývat. Tyto kroky jsou možná klíčem k pravému životu muže. Jejich cílem není pouze se dobře přizpůsobit (!), ale něco mnohem cennějšího – žít nádherný a vyrovnaný život. Život siouxského lovce, masajského válečníka, austrálského stařešiny i středověkého obchodníka byl krásný a bohatý – protože byl tvořivý, radostný a energický a poskytoval péči a ochranu nejen vlastním lidem, ale i prostředí, v němž žili. Proč by měl být dnešní muž méně mužem než jeho předci?